Polský skandál: Zbankrotuje polské hovězí a za jak dlouho spotřebitelé zapomenou?

Zpracovatelský podnik, kde ke skandálu došlo, se na celkovém vývozu polského hovězího v ročním objemu 400 tisíc tun podílí celkem zanedbatelně, jen několika tunami. Újma, kterou polský masný průmysl utrpí, tedy bude spíše reputačního rázu. V tuto chvíli nelze totiž tvrdit, že se jedná o systematický, obecnější problém polských jatek. Řada standardně hospodařících polských chovů a masokombinátů tak bude poškozena, aniž by se fakticky nějak provinila. Tento efekt by však měl být pouze přechodný. Pokud se tedy neobjeví další podobný skandál.

Polské úřady nyní zpřísní kontrolu zpracovatelských závodů. Ty se tak ocitnou pod dvojitým tlakem, jelikož na jedné straně pro ně přísnější kontroly znamenají růst nákladovosti produkce a na straně druhé se budou potýkat s krátkodobým oslabením poptávky ze zmíněného reputačního důvodu. V důsledku reputačního šrámu dojde k přechodnému poklesu ceny polského hovězího a tedy i tamního dobytka. Cena skotu se však v Polsku pohybuje dlouhodobě na poměrně vysoké úrovni, tudíž pokles ceny by pro chovy neměl být likvidační.

Z dlouhodobého hlediska růst vývozu polského hovězího nezpomalí. Opět ovšem jen za té podmínky, že se nevyskytne další podobný případ, a kauza tak nezíská systematický ráz. Se zpřísněním kontrol a předpokládaným růstem zájmu médií o celou věc nelze ovšem další podobný případ rozhodně vyloučit.

Zatím ale polské hovězí těží ze své cenové výhody na trhu Evropské unie. Jatečně zpracovaný skot s polským původem se na jednotném trhu EU loni prodával za cenu o jedenáct procent nižší, než kolik činil průměr EU. To odpovídá cenovému rozdílu čtyřiceti eur na sto kilogramů hovězího masa.

Do České republiky Polsko vyváží tři procenta svého hovězího exportu, do Německa pak třináct procent. Tyto dvě země, kde je mediální „poprask“ kolem celé kauzy nejintenzivnější, tedy představují šestnáct procent odbytu polského hovězího. O skandálu se ale pochopitelně píše i v dalších evropských zemí, pročež negativní dopad nezůstane omezen jen na ČR a Německo. Byť lze očekávat, že v dalších zemích celkový negativní dopad celé kauzy bude slabší.

Pokud nenastanou další podobné případy, spotřebitel na věc celkem rychle „zapomene“, neboť obava z konzumace potenciálně škodlivého polského masa bude tlumena jeho zlevněnou cenou. Zvláště rychle by na celou kauzu mohli „zapomenout“ spotřebitelé, kteří jsou obecně citlivější na cenu a intenzivněji vyhledávají různé slevové akce. To je případ například i typického českého konzumenta.