Bleskurychlá skartace. Hrad skartoval vrbětický dokument nezvykle brzy. Nařídil to Mynář

Skartace dokumentů začala 29. listopadu loňského roku a skartační komise se sešla velmi narychlo. Ze zápisu z jejího jednání plyne, že skartaci nařídil až ten samý den vedoucí Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Vratislav Mynář. Informuje web Českého rozhlasu.

Národní bezpečnostní úřad potvrdil, že dokument o kauze Vrbětice byl zničen omylem, i když Hrad tvrdil, že „všechny skartované spisy bez výjimky byly v souladu s platnými právními předpisy vyřazeny a byly určeny ke zničení“.https://t.co/SIuT4gVbA5

— iROZHLAS.cz (@iROZHLAScz) March 28, 2022

„Ve dnech 29. listopadu 2021 až 1. prosince 2021 byla v KPR provedena mimořádná skartace utajovaných dokumentů evidovaných v letech 2013 až 2021, a to na základě nařízení vedoucího KPR ze dne 29. listopadu 2021,“ píše Národní bezpečnostní úřad v protokolu o výsledcích kontroly. Radiožurnál a server iROZHLAS.cz dokument získaly podle zákona o svobodném přístupu k informacím. 

Jak upozornil týdeník Respekt, dokument chtěla od Hradu získat policie, aby zjistila, jestli na něm nejsou otisky nebo DNA někoho nepovolaného, protože lidem v okolí prezidenta Miloše Zeman chybí bezpečnostní prověrka. Hrad zprávu odmítl vydat s vysvětlením, že materiál byl omylem zničen. Okolnostmi skartace se po zveřejnění médií následně zabýval Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). V protokolu o výsledku kontroly, který má Radiožurnál, server iRozhlas a Respekt k dispozici, je Mynář uveden jako člověk, který skartaci inicioval. A byla zahájena ještě v ten samý den, kdy ji nařídil.

Podle předsedy sněmovního Výboru pro bezpečnost Pavla Žáčka (ODS) byla rychlost skartace absolutně neobvyklá. „Pokud se měly skartovat dokumenty za předchozí období, tak to nemusela být mimořádná skartace,“ uvedl Žáček a informuje web Českého rozhlasu.

Z jakého důvodu se na Hradě muselo skartovat takto narychlo, není jasné. Jaká je obvyklá skartační lhůta? Úřad vlády například utajené dokumenty ničí nejdříve po dvou letech. „Skartační lhůta u utajovaných dokumentů je na Úřadu vlády nastavena minimálně na dva roky,“ uvedl mluvčí úřadu Václav Smolka.

Stejně tak postupuje Senát. Zde je skartační lhůta pro došlé utajované dokumenty rovněž dva roky s tím, že dvouletá lhůta běží až od ledna následujícího roku, co dokument přišel.

Ministerstvo vnitra ničí takovýto typ dokumentů nejdříve po roce. „Řídíme se výlučně spisovým a skartačním plánem ministerstva vnitra, skartační lhůta začíná plynout po vyřízení a uložení utajovaného dokumentu a je nejméně jeden rok,“ uvedl mluvčí Ondřej Krátoška.

Prezident Miloš Zeman diskusi o skartaci označil za bouři ve sklenici vody. V Partii na CNN Prima News se podivil, že dokument adresovaný Hradu nebyl označen jako tajný, ale v nižším stupni jako důvěrný. „Mohu odpřisáhnout, protože jsem tu zprávu měl v ruce, že měla označení důvěrné,“ tvrdil Zeman, který několikrát uvedl, že skartační předpisy nezná, míní ale, že jsou odlišné pro tajné a pro důvěrné materiály. 

Zdroj: respekt.cz, irozhlas.cz, cnniprima.cz.