Nezvolení Havla prezidentem předznamenalo větší problém, než se původně zdálo

Domácí 03. července 2017 | 20:29 — Ilona Cílková
Před 25 lety se uskutečnila první neúspěšná volba československého prezidenta. Jediným kandidátem byl tehdejší prezident Václav Havel.
Další 1 fotografie v galerii
Nezvolení Havla prezidentem před 25 lety předznamenalo rozpad Československa / Shutterstock

Ke znovuzvolení potřeboval většinu v obou částech Sněmovny národů – zatímco v české byl zvolen, ve slovenské pro něj hlasovalo pouhých 18 poslanců. V reakci na sílící slovenský nacionalismus pak Havel abdikoval a svůj úřad opustil 20. července, tři měsíce před koncem volebního období.

„V okamžiku, kdy se konala volba prezidenta, bylo již těmito stranami o rozdělení federace rozhodnuto. A tomu také odpovídalo hlasování – poměrně slabá podpora jedinému kandidátovi Václavu Havlovi v české části a jasný odpor HZDS a dalších slovenských poslanců ve slovenské části Federálního shromáždění. Ti už totiž s rolí federálního prezidenta nepočítali, bez ohledu na to, kdo byl kandidát,“ vysvětluje tehdejší prezidentův mluvčí a dnes výkonný ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.

Podle něj bylo v tu dobu už jasné, že se federace rozpadne a následující kroky už dohodu vítězných stran jen potvrzovaly. Dne 17. července 1992 schválila slovenská Národní rada Deklaraci o svrchovanosti, ještě týž den Václav Havel oznámil abdikaci a o tři dny později v úřadu skončil. Tři měsíce před koncem svého volebního období.

Ve svém posledním projevu Havel zdůraznil, že se nechce stát brzdou historického vývoje ani dosluhujícím úředníkem. „Jako prezident České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR) se cítil vázán prezidentskou přísahou bránit celistvost a svrchovanost, byl by se cítil povinen veřejně vystupovat proti rozdělení.“

Havel prohlašoval, že jediným legitimním způsobem k rozdělení federace je referendum v obou částech, ve kterém by se mohli vyjádřit všichni občané. „A to už v této době nebylo možné, protože prováděcí zákon Federálního shromáždění pro referendum neexistoval. Kdyby Václav Havel prezidentem zůstal, byl by pochopitelně chápán a vnímán jako brzda rozdělení, a to on už v té chvíli udělat nechtěl,“ uvádí Žantovský.

Komentáře
Další články
Reklama
Reklama

Mohli jste přehlédnout

Půvabná sopranistka Lenka Graf si plní svůj sen! Víme jaký!

Nenechte si korozí zničit oblíbené kovové výrobky!

Jak mít na zahradě parádní trávník? Existuje rychlé...

Báječný fígl na uvolnění nepovolitelných šroubů

První signály, že má váš pes problémy se sluchem

Nevyhazujte pomerančovou kůru! Má několik překvapivých...

Máte rádi skořici? Zkuste ji doma využít neobvyklými...