Výstavba dálnic v ČR je velmi pomalá. Maďarsko nám uniká mílovými kroky

Domácí 09. února 2019 | 04:38 — Ilona Cílková
Náklady na stavbu kilometru dálnice v ČR v posledních deseti letech klesly. Před deseti lety vyšel kilometr dálnice v ČR v tehdejších cenách na zhruba 360 milionů korun, zatímco v Německu se tehdy postavil za zhruba 270 milionů korun.
Další 1 fotografie v galerii
Nejstarší dálnice v České republice D1 / Shutterstock

O 25 až 30 procent levněji se tehdy srovnatelné projekty stavěly také například v Rakousku. V letech 2013 až 2017 se cena jednoho kilometru dálnice pohybovala kolem úrovně 150 milionů korun. Tento údaj je ale třeba brát s rezervou, jelikož od zmíněného roku 2013 se dokončilo jen přes třicet kilometrů dálnic.

To je příliš malý objem výstavby, aby z něj šlo usuzovat tak citelnou systematickou redukci nákladů výstavby. Je totiž třeba vzít v potaz fakt, že podstatná část nákladů v ČR vzniká až v průběhu samotné výstavby, a dokud není stavba finalizována, jedná se o „dělání účtů bez hostinského“. Ačkoli tedy skutečný rozsah zlevnění výstavby kilometru dálnice v posledních letech je ještě otevřenou záležitostí, zdá se být nepochybné, že k dlouhodobé redukci nákladů výstavby dochází. Zřejmě se však bude pohybovat v pásmu od dvaceti do padesáti procent v porovnání se situací před deseti lety.

Uvedená suma jen lehce před 30 kilometrů dálnic, které se v ČR v letech 2013 až 2018 podařilo dokončit, napovídá, že s rychlostí výstavby to není nejslavnější. Potvrzuje to i mezinárodní srovnání s dalšími zeměmi bývalého východního bloku. Zmíněných 75 kilometrů odpovídá rozšíření dálniční sítě od roku 2010 o deset procent. V Polsku se za stejnou dobu dálniční síť rozrostla o 91 procent, v Maďarsku o 30 procent a na Slovensku o jedenáct procent.

Ještě v roce 2001 v Maďarsku, resp. v roce 2005 v Polsku byla celkové délka tamní dálniční sítě kratší než v Česku. V současné době je však už kratší v Česku. V porovnání jak s Polskem, tak zejména Maďarskem je ani ne poloviční. Pokud budeme brát v potaz i dálnice II. třídy, klasifikované ovšem až do konce roku 2015 jako rychlostní silnice, je situace o něco lepší. I tak však budeme jak za Polskem, tak Maďarskem v celkové dálce dálniční sítě citelně zaostávat. V přepočtu na obyvatele je naše zaostávání zvláště markantní v porovnání s Maďarskem, náš někdejší náskok ale stahuje také Polsko (viz graf níže).

Výstavba dálnic v ČR je zkrátka poměrně pomalá a relativně drahá a navzdory indikaci o výrazném, systematickém obratu k lepšímu zatím neexistuje ještě dostatek relevantních dat, aby bylo něco takového možné potvrdit.

Komentáře
Reklama
Reklama

Mohli jste přehlédnout

Vědci zkoumali tělesa z jiných galaxií. Pro poznání vesmíru mohou mít výsledky zásadní význam

Velikonočním pondělím vrcholí svátky jara. Proč se...

Proměňte obyčejnou sklenici v kouzelnou zahrádku

Čarujte s plechovkami. Vytvořte nový příborník nebo stojan...

Bílá sobota je dnem smutku i největších velikonočních...

Na Velký pátek se nemá pracovat, ale třeba se vám podaří...

Blíží se Zelený čtvrtek. Připomeňte si, jaké tradice se s...

Zavřít reklamu