Obávaná černá labuť je tu. O práci může připravit statisíce Čechů

Domácí 07. března 2020 | 06:08 — Ilona Cílková
Tak je to oficiální. Obávaná „černá labuť“ je tu, po dvanácti letech uplynuvších od světové finanční krize. V konečném důsledku může i tato černá labuť připravit o práci třeba statisíce Čechů.
Světové ekonomiky padají a odrazí se to i na trhu práce / Pixabay

Černá labuť nese jméno koronavirus. Nákaza totiž bude mít celosvětově tíživé ekonomické následky – jde nyní o to, jak moc tíživé. Ještě před týdnem či dvěma přitom mnozí chlácholili, že způsobí jen krátkodechý pokles (otřes typu písmene „V“ ), a možná ani ten ne. Tak rychle, jak Čína svět do možného průšvihu uvrhla, únorovým zavřením poloviny svých fabrik, jej z něj zase rychle dostane; až se fabriky vrátí do provozu a pojedou na 120 procent, aby dohnaly, co kvůli viru zmeškaly.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy to ale takhle jednoduché to nebude. Původně byl sice problémem negativní nabídkový šok, tedy právě nenadálé zavření poloviny fabrik čínské „dílny světa“. Nyní ovšem začíná jít o šok poptávkový, o poznání nebezpečnější. Zavření fabrik a související výpadek čínských dodávek narušuje výrobu firem typu Applu. Odbyt se pak Applu a dalším zhoršil kvůli „zavření“ desítek milionů Číňanů do karantény. Obecně totiž Číňany přešla chuť nakupovat nové iPhony, spíše se zajímali o to, jak a kde vůbec si obstarat nedostatkový respirátor.

Ztížení výroby a odbytu znamená, že tržby a zisk Applu & spol. nebudou letos takové, jak se myslelo. Mnozí ze stávajících akcionářů těchto firem se proto akcií raději zbavili, aby dosáhli alespoň nějakého výnosu, v horším případě aby minimalizovali ztrátu. Zvláště o minulém týdnu tak nastal obrovský globální výprodej akcií, svým rozsahem největší od roku 2008 a svým tempem nejrychlejší v dějinách. Miliony a miliony lidí po celém světě zchudli. 

Když se ovšem celosvětově vypařuje z burz bohatství za tisíce a tisíce miliard, jako by dramaticky chudnul celý svět. Když chudne celý svět, má méně peněz a méně ochoty k nákupům. Zchudlí akcionáři všech možných firem z různých koutů světa proto raději oželí novou kabelku, novou kosmetiku, nové auto. Nekoupí si ani ten zájezd do exotických končin. Místo restaurace začnou zase večeřet doma.

Tak nějak se z počátečního nabídkového šoku stává šok poptávkový. I když se čínské fabriky rozjedou všechny třeba zítra, bohatství se do kapes zchudlých akcionářů tak rychle nevrátí. I kvůli neustávající panice z koronaviru a souvisejícím opatřením. Například evropský turistický ruch připravují rušené letecké linky a další překážky momentálně o miliardu eur měsíčně. Tudíž konkrétně akcie firem z turistického odvětví padají i z důvodu zavádění těchto mimořádných opatření, nejen kvůli počátečnímu čínském výpadku.

To, že zchudlí akcionáři méně utratí, znamená, že přijdou o práci zaměstnanci v automobilce, o jejíž vozy náhle nebude takový zájem, nebo že na dlažbě skončí personál zbankrotované restaurace. Zchudnutí akcionáře tak v důsledku znamená propuštění leckterého „obyčejného člověka“. 

Protože firmy tuší, že ve výhledu opadne zájem o jejich produkci jak ze strany zchudlého akcionáře, tak propuštěného „obyčejného člověka“, vážně přemítají nad zrušením svých zamýšlených investic. Proč stavět novou továrnu, když zboží nepůjde na odbyt? To, že se továrna nebude stavět, znamená, že práci nebude mít ani stavební dělník.

A právě proto tento týdne nouzově vstoupila do situace americká centrální banka, tím, že na mimořádném zasedání masivně snížila svoji základní úrokovou sazbu, potvrzuje, že vskutku čelíme „černé labuti“.

Snížení dolarových úroků je nyní tak důležité proto, aby se přerušila ona roztočená spirála, která může končit obrovským celosvětovým propouštěním. Tedy ona spirála od zchudlého akcionáře přes propuštěného elektrikáře z automobilky či číšníka až po montážního dělníka, který nesežene práci, protože „se nestaví“. Spirála už se točí, jde o to, aby měla co možná nejméně obětí.

Totiž to, že firmy už nyní zvažují, že zruší své zamýšlené investice, výhledově může způsobit mohutný národohospodářský převis úspor nad investicemi.

Takový vyhlížený převis znamená pokles ceny úspor. Nebude o ně totiž zájem jakožto o zdroj investic. Cenou úspor je úroková míra. Úroková míra na desetiletém dluhopisu USA klesla předevčírem poprvé v dějinách pod jedno procento. To není náhoda. Je to signál, který trh dává americké centrální bance. Signál, že musí jít se svojí základní sazbou ještě níž. A níž. Tak nízko, aby navzdory koronaviru lidi i firmy odradila od dalšího hromadění úspor (třeba i těch z akcií prodaných během paniky minulého týdne), a naopak je zlevněním úvěru pobídla k dalším útratám a zejména investicím.

Protože jen když se bude investovat a utrácet, bude mít zase jistou práci montážní dělník i číšník, Apple svůj zisk a akcionář plné kapsy.

Jde nyní o to, za jak dlouho tato žádoucí situace nastane. Nastane tím dříve, čím agresivněji budou centrální banky za nynějších panických podmínek snižovat své úroky. Dlouhodobě je snižování úroků obrovský problém, teď ale není čas jej řešit. Je třeba řešit paniku.

Komentáře
Reklama
Reklama

Mohli jste přehlédnout

Charismatický zpěvák David Kraus prozradil, co je pro něj opravdu důležité

Výsadba česneku. Pozor na nejčastější chyby, kterých se...

Vyrobte kočkám jednoduché domácí pochoutky. Budou se...

Vypěstujte si doma citronovou trávu. Výborně chutná a...

Neobvyklé využití posekané trávy

Jak opravit píchlou duši, i když u sebe zrovna nemáte...

Slupky od brambor mají blahodárný vliv na kůži, prospějí...

Zavřít reklamu