Severní polokoule čelí vlnám extrémních veder. Počet obětí je extrémně vysoký a nestačí kapacity márnic

Domácí 27. července 2018 | 04:02 — Ilona Cílková
Ačkoliv Česko toto léto zatím nečelilo vlně extrémních veder, na mnoha místech severní polokoule je opak pravdou. Teplotní rekordy padaly v uplynulých týdnech v Japonsku, Kanadě, ve Skandinávii či na severu Afriky.
Svůj díl má na současných vedrech i globální klimatická změna / Shutterstock

Dlouhotrvající horka si vyžádala již stovky obětí, další tisíce musely vyhledat lékařské ošetření. Odborníci zdůrazňují, že významným katalyzátorem těchto extrémních výkyvů je probíhající klimatická změna.  „Častější výskyt a zvyšující se intenzita vln s mimořádně vysokými teplotami je jedním z nejzřejmějších projevů změny klimatu,“ říká meteorolog Michal Žák a poukazuje na fakt, že v uplynulých týdnech zaznamenaly desítky stanic na severní polokouli vůbec nejvyšší teploty v dějinách měření. 

Například v alžírské části pouště Sahara byla naměřena teplota 51,3°C, nejvyšší, jaká kdy byla zjištěna na celém africkém kontinentu. V Kjótu se ručička teploměru vyšplhala až na 39,8 °C, nikdy předtím tolik nestoupla. Absolutní rekordy byly pokořeny rovněž v Jerevanu, Tbilisi, Turkmenbaši, Dubaji, Ománu, ale též v severoirském Shannonu. 

S extrémním teplem se musela vyrovnat i východní část Kanady – tucty obyvatel Toronta a Montrealu za to zaplatily životem. V případě druhého města byla situace s počtem obětí natolik kritická, že na uložení těl nestačila kapacita tamní márnice. 

Klimatologové v této souvislosti upozorňují zejména na rozsah veder. „Neobvyklým jevem je právě to, že tak vysoké teploty zasáhly najednou tolik míst,“ podotýká Michael Mann, ředitel Earth System Science Center, které funguje při Pennsylvania State University. 

„Podle prognóz vývoje klimatického systému se dá očekávat, že tyto situace budou přibývat a jejich intenzita, resp. nebezpečnost, se bude zhoršovat,“ tvrdí Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.

Podle odborného pohledu klimatologa Danna Mitchella z Bristol University je změna klimatu jedním ze spouštěcích prvků toho, co se momentálně děje na severní poloukouli, jež je zachvácená sérií nebývale silných vln veder. Na druhou stranu je však třeba vzít v potaz i další významné faktory. 

Podle Mitchella je tím hlavním změna v tzv. tryskovém proudění. „Současné tryskové proudění je extrémně slabé a v důsledku toho zůstávají oblasti tlakové výše na stejném místě po tak dlouhou dobu,“ dodává britský vědec.

Spojitost mezi změnou tryskového proudění a nárůstem epizod sucha, horkých vln, požárů i povodní v Evropě konstatovala nedávná zpráva amerických vědců, kteří zkoumali výkyvy počasí v Evropě za posledních 300 let. Podle zámořských badatelů se tryskové proudění začalo výrazněji měnit zhruba od 60. let 20. století.

Komentáře
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Dovolená s dětmi: Příjemné letovisko, kde se snoubí historie s modernou, to je Caorle

Dovolená s dětmi: Příjemné letovisko, kde se snoubí...

Nemusíte cestovat po světě sami: Jak si najít parťáka na...

Pro milovníky romantiky i adrenalinu: Užijte si v Rakousku...

Moderní turistika s chytrým telefonem: Které cestovní...

Do Afriky bezpečně: Není se čeho bát, nadchne vás třeba...

Malajsií z jihu na sever od kulturní Melaky přes velkolepý...