Dopady zavedení zvláštní bankovní daně. Kdo to odnese nejvíce?

Komentáře 19. května 2019 | 11:47 — Ilona Cílková
V žebříčku deseti českých firem, které do státní kasy odvádí nejvíce peněz na dani z příjmu, je hned pět bank. Jde o ČSOB, Českou spořitelnu, Komerční banku, UniCredit a Raiffeisenbank.
Politici, kteří volají po sektorové dani bank, volají tím pádem po nižších starobních důchodech / Shutterstock

Tyto banky pak ve zmíněném „top ten“ doplňují Škoda Auto, ČEZ, Continental, Huyndai a NET4GAS. Firmy z první desítky spojuje to, že do státní kasy odvádějí na dani z příjmu každá minimálně miliardu korun ročně. Zmíněné banky v souhrnu odvádějí ročně před třináct miliard korun.

Je tedy otázkou, proč zrovna tyto banky mají být zatíženy daní další, novou, jakousi extra daní navíc. Tato daň se jmenuje daň sektorová. To proto, že by byla uvalena pouze na jediný sektor ekonomiky, totiž právě na banky. Přitom velké banky by byly zatíženy vyšší sazbou sektorové daně než banky menší. K tomu by samozřejmé nadále standardně odváděly daň z příjmu jako doposud. Tedy oněch více než třináct miliard korun za pět největších bank v ČR a další miliardy za banky menší.

Před riziky zavedení bankovní daně přitom Česko varuje i Mezinárodní měnový fond. Podle jeho studie může bankovní daň ve výši 0,2 procenta způsobit nárůst úroků u úvěrů o pět až deset procentních bodů a vést také k trvalému poklesu reálného hrubého domácího produktu země o 0,3 procenta. To ve výsledku znamená chudší stát, a tedy třeba méně peněz na důchody.

ČSSD by přitom ráda zavedla sektorovou daň ještě vyšší, a to 0,3 procenta. Právě taková sazba by platila pro výše zmíněné největší tuzemské banky. Zatížení bank zvláštní sektorovou daní zbrzdí jejich činnost, budou obezřetněji úvěrovat, případně přeskupovat své zisky v rámci skupiny, aby dopad zdanění minimalizovaly, což pak může běžný střadatel pocítit v podobě (ještě) horšího úročení třeba svých celoživotních úspor. Ve výsledku prodraží úvěry i firmám, což sníží ekonomickou aktivitu v České republice. Nižší ekonomická aktivita znamená nižší zisky firem a ta zase značí nižší daňové inkaso pro vládu, která tak bude mít ve výsledku méně peněz třeba na starobní důchody.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy může vyšší zdanění bank v běhu několika let způsobit i právě pomalejší růst penzí. „Pamatujme, politici, kteří volají po sektorové dani bank, volají tím pádem po nižších starobních důchodech," dodává Kovanda.

Komentáře
Reklama
Reklama

Mohli jste přehlédnout

Nejbláznivější cestopis všech dob s Lukášem Pavláskem a Ondřejem Sokolem

Připálilo se vám na plotně mléko? Poradíme, jak se zbavit...

Je čas zasadit si vřes. Ozdobí parapety i skalku a vydrží...

Čas pouštění draků je tady! Máme návod na jejich výrobu

Zázračné kuličky: Odvlhčující sáčky mají v domácnosti...

Jak si poradit s přebytky jablek? Vymoštujte si elixír zdraví

Naučte se správně poskládat napínací prostěradlo,...

Zavřít reklamu