Trump chce zablokovat dokončení plynovodu Nord Stream 2. Jazýčkem na vahách bude Dánsko

Zahraniční 14. června 2019 | 04:14 — Ilona Cílková
Americký prezident Donald Trump stupňuje svoji kritickou rétoriku vůči projektu plynovodu Nord Stream 2. Teď dokonce pohrozil, že zváží sankce, které by celý projekt zablokovaly. Washington se obává zejména dalšího růstu závislosti podstatné části Evropy na ruském plynu.
Projekt ropovodu Nord Stream 2 / Shutterstock

Trh se však domnívá, že na zablokování projektu nebude mít Bílý dům dostatek sankční, celní či jiné „munice“. Téměř jistě však dojde k odložení dokončení plynovodu. Kolos Gazprom, z více než padesáti procent vlastněný ruskou vládou, se svými západoevropskými partnery jej plánují ještě před koncem letošního roku, ale takový cíl se zdá být stále méně realistický.

Pokud americká administrativa bude mít v úmyslu sankcionovat západoevropské partnery Gazpromu, kteří se projektu účastní, tedy společnosti Shell, OMV, Engie, Uniper a BASF, tyto podniky zřejmě svoji participaci přehodnotí. Gazprom však patrně bude mít dost finanční síly, aby jej dokončil sám. Trump zatím nespecifikoval, jaké přesně sankce zvažuje.

Odpor Spojených států k dostavbě plynovodu však není čistě jen záležitostí Trumpovy administrativy. Kritika se ozývá jak z řad republikánské, tak demokratické strany. Sněmovna reprezentantů USA schválila loni v prosinci rezoluci namířenou právě proti projektu Nord Stream 2. S podobnou rezolucí přišel letos v lednu i americký Senát.

Konsorcium Gazpromu a jeho zmíněných partnerů má již potřebná stavební a jiná povolení od německých, finských, švédských a ruských úřadů. Chybí tedy jen povolení dánské. Konsorcium jej musí získat před koncem třetího letošního čtvrtletí, jinak se plynovod letos rozhodně dokončit nepodaří. Dánsko však souhlas s projektem může vydat dost dobře třeba až příští rok. Bude-li se přitom Trumpova ofenziva vůči projektu stupňovat, Dánsko to od rychlého schválení spíše odradí.

Dánská politická reprezentace postupuje například v oblasti zavádění digitální daně, namířené zejména vůči velkým americkým digitálním platformám typu Googlu či Facebooku, velice opatrně. Více než řadě jiných zemí EU Dánsku leží na srdci zachování dobrých vztahů s USA. Kodaň se obává, že by jednostranným zavedením digitální daně – jaké plánují Francie, Španělsko a mnohé další země EU – ohrozila svůj obchodní vztah se Spojenými státy a své exportní možnosti. Nelze proto vyloučit, že bude mnohem zdrženlivěji přistupovat i k posvěcení Nord Streamu 2.

Dánské regulační úřady činí úkony nutné k vydání povolení od první poloviny roku 2017. V listopadu 2017 přitom dánští zákonodárci přijali legislativu, která příslušným úřadům umožňuje posuzovat dopady Nord Streamu 2 nejen z hlediska environmentálního, ale také z hlediska energetické bezpečnosti a z hlediska zahraničně-politického. Výstavba plynovodu je v současné době dokončena na takřka 60 procentech jeho celkového úseku, bez povolení Kodaně však pochopitelně dokončen být nemůže.

Podle ekonoma Lukáše KOvandy lze předpokládat, že Washington nyní vyvine na Kodaň silný tlak minimálně v rovině diplomatické a neformální. Evropa loni meziročně navýšila dovoz zkapalněného zemního plynu o sedm procent. Pokud by bylo zprovoznění Nord Streamu 2 odloženo, američtí dodavatelé zkapalněného plynu budou moci počítat s vyšší poptávkou jejich evropských odběratelů. Spojené státy tedy na odložení Nord Streamu 2 mají i čistě ekonomický zájem. To zřejmě jen umocní jejich úsilí projekt blokovat.

Komentáře
Reklama
Reklama

Mohli jste přehlédnout

Americký zpěvák R. Kelly je opět ve vazbě!

Bezpečí vašeho pejska zaručuje také správný náhubek. Při...

Chystáte se na letní opékačku buřtů? Myslete na tato...

Zužitkujte úrodu rybízu na maximum a využijte jeho léčivé...

Ptáci potřebují péči nejen v zimě, ale i v horkých...

Dětský pokojíček pro novorozence. Co všechno budeme...

Potřebujete vyčistit záchod nebo pračku? Použijte tablety do...

Zavřít reklamu