Venezuelu drtí další sankce a ropa zdražuje. Jak zareagují pohonné hmoty v ČR?

Zahraniční 02. února 2019 | 04:04 — Ilona Cílková
Ropa na světových trzích opět zdražila. Stalo se tak hlavně kvůli sankcím, které Washington uvalil na venezuelský státní ropný podnik PDSVA. Trh se obává, že sankce sníží export venezuelské ropy. Na místě tedy může být také obava ze zdražování pohonných hmot v České republiky.
Podle odborníků zatím zdražování pohonných hmot nehrozí / Shutterstock

Nic takového ale zatím nehrozí. Jak benzín, tak nafta v ČR nadále pokračují ve svém cenovém poklesu, který započal loni v říjnu, resp. v listopadu. Předevčírem benzín Natural 95 zlevnil na úroveň 30,72 koruny, nejníže od loňského dubna. Cena nafty zase klesla na 31,14 koruny, čili nejníže od loňského května.

Navzdory zmíněnému zdražení ropy na světových trzích zůstává její cena stále poměrně nízko. Cena ropy Brent se pohybuje jen nepatrně nad úrovní 60 dolarů za barel, přičemž ještě začátkem loňského října se ocitala dokonce nad 86 dolary za barel, tedy na svém několikaletém maximu. Od té doby však trh svírají obavy z přebytku ropy na světovém trhu. Ten by měl plynout z nenaplnění hrozby výpadku ropy na světovém trhu po listopadovém uvalení sankcí USA proti íránskému ropnému průmyslu, ale zejména ze strachu ze zpomalení čínské ekonomiky a z eskalace obchodní války mezi Washingtonem a Pekingem. Tyto obavy, jež tlačí cenu ropu dolů přetrvávají navzdory momentální situaci ve Venezuele.

Ropa je pro venezuelskou ekonomiku životně důležitým exportním artiklem, představuje 95 procent celkového vývozního objemu země. Rozvrat venezuelského ropného průmyslu započal už za vlády Huga Cháveze. Rapidně se však prohloubil v uplynulých více než dvou letech. Ropná produkce Venezuely se v současnosti pohybuje kolem milionu barelů denně, tedy nejníže za posledních sedm desetiletí. Dramatický pokles produkce znamená pokles tržeb, takže Caracasu se nedostávají peníze na nákup potravin nebo léků. To pochopitelně umocňuje nespokojenost již tak zbídačeného obyvatelstva. Jeho strádání umocňuje hyperinflace, kterou Mezinárodní měnový fond odhaduje na deset milionů procent.

Pro srovnání, v roce 1999, když se Chávez dostal k moci, produkovala Venezuela 3,5 milionu barelů ropy denně. S tím, jak postupně kvůli socialistickému experimentu v zemi zkolabovalo celé tamní hospodářství, postrádá Caracas prostředky na základní údržbu vrtů a rafinérií či na zajištění dostatečné kvalifikace těžařských pracovníků. To ve výsledku vede ke zmíněnému citelnému poklesu produkce.

Uvalením sankcí ze strany Washingtonu nynější Madurův režim ztrácí přístup na svůj nejdůležitější exportní trh. Do amerických rafinérií v Mexickém zálivu totiž Caracas exportuje kolem 40 procent své ropné produkce. Venezuela sice může místo do USA vyvážet ropu do Ruska, Číny, Indie, Malajsie či Thajska. Mezinárodní platby však i tak bude muset vyřizovat prostřednictvím amerických či evropských bank, což kvůli sankcím bude velmi obtížné. Venezuelské ropné supertankery jsou kvůli kolapsu hospodářství rovněž poměrně zaostalé na to, aby zvládly přepravu ropy do vzdálených asijských nebo ruských přístavů.

Komentáře
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Aby se vaše dovolená neproměnila v peklo. Pozor na největší chyby před i během vašeho pobytu

Aby se vaše dovolená neproměnila v peklo. Pozor na největší...

Zažijte úžasnou letní dovolenou: Navštivte jednu z...

Poznejte Provence. Kraj levandule a umělců vás okouzlí...

Kam pro ty nejkrásnější fotky? Vede Grand Canyon a Machu...

Chorvatsko: Země překrásných pláží i přírody. Na jaké...

5 důvodů, proč letos vyrazit do Bulharska

Zavřít reklamu